Malé Anežce se brzy narodí bráška nebo sestřička. Ale kdy to brzy skončí? A jak se vlastně miminko dostalo mamince do bříška? Takové otázky se honí Anežce hlavou. Kdo jí odpoví? Bude to její nová panenka Janinka? Anebo jí některé otázky zodpovědí tatínek s maminkou? Příběh o Anežce, panence Janince a jednom dlouhém čekání na narození miminka vypráví, jak rodiče malou holčičku připravují na narození sourozence, jak toto období Anežka prožívá, co si představuje a jak se čekání odráží v jejích hrách, v životě v rodině a jak to všechno nakonec proběhlo. Knížka je určena dětem předškolního a mladšího školního věku. Autorka umí adresáty svého vyprávění zaujmout živým podáním. Zároveň může příběh pomoci i rodičům, kteří připravují své malé dítě na narození sourozence.

Ukázka:

Ježíšek se neplete

Konečně. Konečně Ježíšek přišel! Celý den ho malá Anežka vyhlížela z okna. Chtěla vidět, jak Ježíšek letí z nebe, jak jí nese ve veliké tašce dárky. Chtěla se Ježíška zeptat, zdali se mu líbil její malovaný dopis. A taky mu chtěla poděkovat, vždyť jí vždy Ježíšek nadělil přesně to, co si přála.
Ale jak se dívá, tak se dívá, Ježíška nevidí.
"Maminko, ten Ježíšek je ale stydlivý, už je zase pryč," pokrčila rameny Anežka, když rozzářeným pohledem klouzala po stromečku a zabalených dárcích.
"To víš, má hodně práce, na světě je plno hodných dětí, které chce potěšit," řekl tatínek a v koutcích úst mu to cuklo.
Maminka otevřela okno a vybídla Anežku, aby Ježíškovi zazpívala a poděkovala mu, že ani letos na ni nezapomněl.
Anežka zpívala koledy, které se naučila ve školce, ale své oči nemohla odtrhnout od malého červeného kočárku, který stál pod stromečkem.
Kočárek je jistě pro ni. Už aby dozpívala, už aby si s ním mohla jít hrát.
"Ježíšku, děkuji ti," zavolala do vánoční tmy a přiskočila ke kočárku.
"Mami, tati, podívejte se, ten je, co? Přesně takový jsem chtěla!" popadla Anežka kočárek a už si ho prohlíží.
"Jé, a jsou v něm dárečky!"
Anežka měla oči navrch hlavy. Vytahovala jeden balíček za druhým a nedočkavě je rozbalovala.
Košilky. Dupačky. Cumlíky a chrastítka. I plínky. Dokonce nočníček!
Ale kde má Anežka panenku, které by to všechno patřilo?
Anežka se rozhlíží, ano, ani na panenku Ježíšek nezapomněl. Sedí si pod stromečkem a čeká, až ji Anežka vezme do náruče.
Anežka se usmívá. Panenka se jí líbí.
"Budu ti říkat Janinko," rozhodla se Anežka a pohladila panenku po žlutých vlasech. Panenka Janinka souhlasně zamrkala očima.
Anežka si začala s panenkou hrát. Sundala jí její růžové šatičky a místo nich oblékla panenku Janinku do běloučké košilky a žlutých dupaček. Jejda, zdá se, že se to panence Janince nelíbí. Vždyť v tom novém oblečení vypadá jako strašák do zelí, je jí veliké. Ani cumlíček si do pusinky nechce vzít.
A co nočníček?
"Pojď, Janinko, vyzkoušej ho."
I kdepak, ani nočníček není pro malou panenku. Sotva Anežka posadila panenku na okraj nočníčku, panenka se z něho svalila a začala plakat.
"Ššš, neplakej, to nic, malá, malá," chlácholila Anežka svou panenku.
"Tatínku, maminko, letos to Ježíšek nějak popletl. Přinesl věci pro úplně jinou panenku než je Janinka," důležitě prohlásila Anežka a zhluboka si povzdechla, aby rodiče viděli, jak to má v životě těžké.
Maminka se posadila do křesla a rozevřela svou náruč.
"Ážko, pojď sem," řekla maminka a Anežka se na ni udiveně podívala. Když jí maminka říká Ážko, vždy je z toho vážná chvíle pro vážné povídání.
Anežka si k sobě přitiskla Janinku a usedla mamince na klín.
Maminka se usmála, pomaličku sundávala panence Janince velké oblečení a přitom klidným, tichým hlasem vysvětlovala: "Ježíšek se nikdy neplete, Anežko. Ty dárečky, které jsi rozbalila, nebyly pro tebe."
"Já vím, byly pro Janinku," skočila mamince do řeči malá Anežka.
"Nebyly ani pro Janinku," zakroutila hlavou maminka a na chvíli se odmlčela. "Byly pro naše miminko."
Anežka spráskla ruce. "My máme miminko? Hurá! Maminko, tak mi ho ukaž, kde je, já ho chci vidět!"
Maminka se pousmála, ale tentokráte neříkala nic, jen se podívala na tatínka.
Tatínek pohladil Anežku po vlasech a maminku po bříšku.
"Naše miminko je maličké jako hrášek, proto se schovává u maminky v bříšku. Ale až vyroste, pan doktor mu pomůže z bříška na svět, a pak ho uvidíš."
"A protože na svět přijde jako nahatý naháček, oblékneme ho do košilky a dupaček, které mu přinesl Ježíšek," dořekla za tatínka maminka a také si pohladila bříško.
Anežka poslouchala, pak mudrlantsky dodala: "Takže se Ježíšek nespletl a přinesl správné dárečky."
Ale po chvilce zakroutila malá zvědavka hlavičkou.
"Maminko, jak to Ježíšek věděl, že máš v bříšku miminko?"
Avšak Anežka nečekala na odpověď, odpověděla si sama. "Vlastně jo. Ježíšek se neplete, Ježíšek ví všechno!"

| nakladatelství Portál, 2012, ilustrace Vendula Hegerová, 80 stran